GENETICKÉ INFORMACE       

 

V dnešní ,,moderní době" čerpáme informace z veškeré dostupné literatury z minulých desetiletí, například od Zdeňka Vegera v knize s názvem Andulky, ale i ze spousty dalších publikací. Na svou dobu jsou v knihách základní informace, bez kterých by nebylo možné andulky chovat, či šlechtit do různých mutací, nebo náhodných modifikací.

Dostane-li se začínajícímu chovateli do rukou literatura, která popisuje stěpitelnost ptáků, na jakém genetickém základě vše probíhá, nebo pojmy heterozygot, či homozygot, obvykle kniha putuje nazpět do skříně, s tím že je to složité, nepochopitelné apod.

 

Homozygot je obyčejná andulka, která je čistokrevna a ve své genetické informaci nenese žádnou vlastnost štěpitelnosti. Dáme-li dvě homozygotní andulky proti sobě 1,0 světle zelená x  0,1světle zelená = potomci všichni zelení rovněž homozygotní/ čistokrevní zelení/tzv. čistá linie...........ptáci dávají jenom a pouze svou fenotypicky = viditelnou zelenou barvu. Jinými slovy nic v genech neskrývají.

Naproti tomu Heterozygoti jsou opět standardní ptáci, rovněž na pohled zelení, ale ne s čistým genotypem. Dáme-li oproti sobě  zelenou andulku /dědičnost dominantní/ x modrou andulku /dědičnost recesivní/, mláďata jsou všechna zelená/modrá. Tzn. Zelená štěpitelná do modrých. Zjednodušíme-li odpověď.

Homozygot je andulka, která má schopnost přenést svůj genotyp a fenotyp /geny + barvu rodičů/. Zde páříme dvě světle zelené, tedy dominantní homozygoty - potomstvo genotypově i fenotypově stejně, tedy 100% světle zelených/homozygotů/.

Heterozygot přenáší rovněž svou barvu, ale i spoustu dalších informací, které jsou skryty v jeho genofondu. Použijeme-li k vysvětlení příklady a barvy ptáků, není tu nic, čemu by i začínající chovatel nerozuměl.    Zde paříme dominantního /světle zeleného/ a modrého recesevního homozygota, kdy potomci budou opět fenotypově stejní /po otci/, ale všichni budou heterozygoti, tedy všichni světle zelení, ale již štěpitelní na modrou /po mámě/. A protože potomci štěpí, nazývají se heterozogoti.

Pokud se ale nenecháme odradit prvotními dojmy a začneme pomalu jednotlivé názvy studovat, nebude trvat dlouho, kdy zjistíme, že všechno do sebe zapadá, že jsou určité neměnné zákonitosti a naopak je spoustu dalších věcí, které se v průběhu času objevily a zavedly do praxe.

Mezi chovateli výstavních a standardních andulek je mnoho a mnoho chovatelů, kteří i po čtyřiceti letech chovu nevědí z genetiky zhola nic a andulky na sebe skládají, dle své ,,dosavadní praxe". Bez urážky, praxe nemůže být moc velká, protože pokud chovatel nezná genetiku, dědičné vlastnosti a rodokmen ptáků, cíleně není schopen odchovat zhola nic. Tak tomu prostě je a bude.

Jsou-li nám některé pojmy, či dědičné vlastnosti nepochopitelné, je přece kolem nás spousta špičkových chovatelů, jakož jsou v našem Moravském klubu chovatelů andulek Ing. Václav Blažek, či Ladislav Groda, nebo Jiří Řejha. Každý z nich ochotně vysvětlí danou problematiku naprosto dopodrobna. Jsou to chovatelé, kteří mají úspěchy na mezinárodních výstavách a patří ve světě k chovatelským mistrům.

Osobně jsem několikrát oslovil kolegu Ing. Blažka a požádal jej o pomoc z hlediska genetických otázek. Pan Blažek je velmi vstřícný a znalý člověk, který ochotně poradí naprosto každému, ať je to chovatel ,,obyčejných“, nebo i výstavních andulek. Genetika je pouze jedna a nerozlišuje menší, či větší andulky.

Vznesená otázka na pana Ing. Blažka

Chcem sa Vás opýtať. Mám dvoch príbuzných samcov bielych s jemnučkým nádychom do modra na koncoch pierok krídel. Rodičov maju oboch takých istých. Čo sa stane keď k jednemu dam albino samicu a k druhemu lutino? Ďakujem za skoru odpoveď. Prajem Vám vela chovaťelských úspechov. Ak budte mať čas pozrite si moju web stránku: chovam.wbl.sk  Jakub Kazík

Odpověď

Popis samečků moc nenapoví, snad jen to, že se jedná o modrou řadu. Může se jednat o různé kombinace dilute, faded, fallow ....Opravdu by to pro seriózní posouzení chtělo více informací, foto, fota rodičů, sourozenců. Ale i foto na monitorech může zkreslovat .... V každém případě je nutno co nejpřesněji určit (odhadnout) genotyp daných samečků. 

Dědičnost vázaná na pohlaví  - u ptáků je nositelem takové vlastnosti otec a běžně hovoříme o tom že je štěpitelný – např. zelený štěpitelný na Ino = zelený/lutino. 

Podle nejnovějších poznatků je pro klasické a léta zaběhnuté označení „lutino“ ,  používán název „zelené Ino“ a pro albina „modré Ino“.

V andulkářském „světě“ se toto nové názvosloví „moc nenosí“ – pro mnoho  andulkářů, ač úspěšných vystavovatelů a majitelů vysoce kvalitních (z pohledu standardu) jedinců u nás,  je genetika stále „španělská ves“ a nové poznatky bývají jimi zamítány…

Ale k praktickému využití:

Dřívější značení  FFOnOnbb pro světlezeleného podle Vegera vzniklo před cca 40ti lety. Toto značení je historicky překonáno, nemá dostatečnou vypovídací schopnost, ačkoli hrstkou specialistů stále užíváno.

Nově  je nejčastěji používaný zápis tento:   bl+_D+ /bl+_D+ ; ino+/ino

(převzato od MUTAVI a  Dirka Van den Abeeleho - presidenta Ornitho-Genetics VZW). 

Ale nechme vzorečky a vyjděme z praxe – samičky po 1,0 zelené/Ino  x 0,1 zelená jsou buď Ino a nebo zelené. Jenže samečci budou všichni fenotypově zelení, ale polovina bude na Ino štěpit.

Z praxe mám takovou zkušenost, že až v pátém roce věku samečka (po čtyřech chovných sezónách) jsem zjistil, že na ino štěpí. Ani jeho samčí potomci po třech různých matkách nedali Ino potomka. A to je příklad z recesivní vlastnosti předávané pouze samčím potomstvem (vázaném na pohlaví). 

 

Recesivní dědičnost   je předávána oběma rodiči bez ohledu na pohlaví. Proto tyto fenotypově „neviditelné“ vlohy nemůžeme na potomcích zjistit jinak, nežli kontrolním pářením. A kombinací obojí dědičnosti může způsobit netušené vzájemné ovlivňování jehož výsledkem je neidentifikovatelný jedinec.

Z andulek u nás chovaných s recesivní dědičností je modrá barva, recesivní straky, skupiny fallow, faded, dilute ….  Názvy se většinou nepřekládají do mateřských jazyků. 

Pouze u nás a bohužel i na vrcholných výstavách jsme svědky do jedné kopy „nacpat“ vše se zředěnou barvou či kresbou - viz tzv. žlutí (dilute, fadet, … u nás vžito šedo a světlekřídlí bez ohledu zda mají 1 nebo 2 faktory tmavnutí (D nebo DD))  Pouze fallow mají v češtině překlad plavý. Ale i tam kombinací dalších vloh jsou od bleděplavých po tzv. bronzovoplavé.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Požádejte o zaslání fotek zmíněných samečků, případně jejich rodičů a sourozenců.

Nerad bych uváděl nějaké nepodložené skutečnosti - "jemnučký nádych do modra na koncoch kridel" si každý můžem představovat něco jiného a dědičnost může být diametrálně odlišná. Je třeba co nejpřesněji určit jejich genotyp.

Mám doma albina s "jemnučkým nádychom do modra na koncoch kridel" a jsou to Ino Perly !!!

Budu-li předpokládat že se jedná o recesívní mutaci pak s lutino samičkou budou mláďata zelená a s albínkou modrá, případně šedá. Všichni pak budou štěpitelní na recesivní mutaci a samečci ještě na Ino.

Obecně lutino=zelené Ino, albino=Ino v modré řadě, tudíž

1,0 modré řady x 0,1 lutino --- zelené potomstvo

1,0 modré řady x 0,1 albino ----- potomstvo v modré řadě

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

Dědičné vlastnosti se můžou vzájemně ,,prolínat".

 

 

Pod pojmem prolínání dědičných vlastností si musíme uvědomit, že co platí v jednom případě u dané dědičné vlastnosti, nemusí platit u druhé. Jako příklad použiju tmavě modrého samečka štepitelného do bílých andulek x světle modrá skořicová samička.

 

1,0 Tmavě modrý/bílý x 0,1 světle modrá skořicová

Tmavě modrý faktor je dominantní.

Fialový faktor je přidružený. Z toho vyplývá, že do fialových andulek může štěpit jakákoliv andulka.

V našem případě je tmavě modrý /stěp.do bílých/ samec  dominatní a světle modrá skořicová samička má dědičnou vlastnost vázanou na pohlaví. To znamená, že samička nemá schopnost stěpitelnosti.  Není tomu ale zcela tak!!!

Pokud se jedná o vlastnost vázanou na pohlaví, nositelem této vlastnosti je otec. V tomto případě samice opravdu nemá schopnost štěpitelnosti. Pokud se ale bude jednat o recesivní dědičnost, do které spadají bílí ptáci s jemně naznačenou kresbou a s různými barevnými druhy nádechu, zde už se situace mění a samice přestože má dědičnost vázanou na pohlaví, je v tomto případě schopna štěpit na recesivní vlastnosti, stejně jako dominantní samec.

Popisované informace  jsem načerpal z rozhovoru s panem Ing. Václavem Blažkem - chovatelem výstavních andulek /v MKCHA Brno/ a exotického ptactva. Znalosti genetiky má pan Blažek opravdu pozoruhodné. Z každého jeho slova je znát, že co se týká genetiky, je letitý praktik. V případě nejasností se neobávejte jej oslovit přes MKCHA Brno, kde je uveden adresář všech členů klubu.

Stránka je v rozpracování

 

 

 


TOPlist