GENETICKÁ SLABOST EMBRYÍ

Na zdejší stránce bych rád odpovídal na dotazy směřované k problematice chovu výstavních andulek a na dotazy zasílané vámi na můj e-mail. Budu se snažit jednotlivé otázky zodpovídat, dle svých praktických zkušeností.

Od počátku chovu preferuji, aby byly všechny andulky ve voliéře spolu.  Mláďata do stáří tří měsíců zůstávají v hnízdícím boxu, následně absolvují větší proletovačku a ve stáří čtyřech měsíců jsou umístěny do voliéry mezi chovné ptáky. Zde doporučuji důraznou kontrolu při vpuštění mladých andulek do voliéry. Může se stát, že některá z mladých andulek není schopna letu a už z tohoto důvodu se na ni mohou zaměřit starší ptáci, kteří okamžitě zaregistrují, že s daným jedincem není něco v pořádku a obvykle zaútočí. V tomhle případě andulku umístím nazpět do menší klece!!!. Ve velké voliéře andulky vyspějí velmi rychle. Díky velkému prostoru patřičně zesílí a naučí se od starších ptáků chování,  jakož je snaha o kopulaci, kterého po sléze při nasazení do chovných boxů zúročí. Jsou-li andulky odděleny, mláďata zvlášť, samci a samice zvlášť, myslím si, že zde chovatel přichází o cenný čas. Ve společné voliéře si ptáci po čase na sebe zvyknou a začnou vytvářet jednotlivé páry. Od přírody vytvořený pár má větší předpoklady k vyvedení mláďat. Pokud páry poskládáme dle naší představy, často můžeme vysledovat, že jeden o druhého ani ,,nezavadí".

 

Pokud si někdo rozdělí chovné samce, samice a mláďata samostatně , je to na jeho rozhodnutí. Nemalou roli zde hrají možnosti chovatele, zda má patřičné prostory pro jednotlivé voliéry.

 

Genetická slabost embryí - nezdravý vývin

V následující stránce s názvem  ,,Genetická slabost embryí - nezdravý vývin", bych se rád rozepsal o důvodech, které vedou k úmrtí zárodků ve vajíčku.

Celý proces oplodnění vychází z předpokladu dobře složené rodičovské páry, která by neměla být stáří, více jako šesti let.  Před nasazením dané páry je potřeba vysledovat, zda některý z ptáků není v průběhu přepeřování a zda nemá zdravotní problémy. Sledováním andulek ve voliéře zjistíme, který ze samců je v toku. Takovýto samec obletuje samice, krmí je a je nadmíru aktivní.

Zde bych ještě podotknul, že v žádném případě nedáváme do hnízdění nově přivezené ptáky, kteří si neprošli dobou karantény a celkové aklimatizace. 

 

 

Jsou-li vejce oplodněná, existuje řada důvodů proč se z embryí nevyvinou /po inkubační osmnácti denní době/mláďata. Může se stát, že samice nechtíc vejce poničí, nebo ,,napraskne", což se může stát i neopatrnou manipulací chovatele s vejci. Ve vajíčku postupně vysychá membrána, která chrání embryo před poškozením a postupem času dochází k deformaci a úhynu embrya.

Dalším problémem může být nezkušenost samice, která tráví větší čas mimo hnízdo a vejce minimálně zahřívá. Zde je to opět otázka času, kdy dojde k podchlazení vajíčka, které po několika dnech změní barvu na tmavě žlutou, skoro až šedou. Zárodek je v počátku viditelný, jako červená skvrná, z které se následně vyvinou červené nitky /mezi chovateli nazývaný tzv. pavouček/. Zde zkušený chovatel pohledem pozná, zda jsou vajíčka zachlazenám nebo oplodněná a je na jeho rozhodnutí, zda zariskuje a podloží pod samici oplodněná vejce ze sousední budky. Samozřejmě, pokud je jich větší množství, pět a více. Taky je možnost zachlazená vejce odstranit a nechat samici nanést další snůšku. Jsou samice, které v momentě poznají, že se nejedná o jejich vejce a v momentě vše rozsekají. Z toho důvodu je lepší nejprve podložit umělý podkladek, následně pak jedno vejce, den počkat, přidat další, atd.

Kolikrát se i zkušený chovatel diví a říká si:,,Čím to může být, že jsou vejce zachlazená"? V neposledním případě se může stát, že jsou vejce od nanesení tzv. porézní a nastává stejný proces, jako u poškozeného vajíčka. Jsou to situace, které nejsme schopni korigovat a ani předpovídat. Jediná možnost  je vše řádně sledovat a při opakování stejných problémů páru rozdělit. Pokud je problém na straně samice, která vejce nahání po celé budce a ve finále je rozklove, nezbývá než vejce odebrat a podsadit umělé vajíčko, které v budce zůstane do té doby, než si samice nanese další svá vejce a začne je zahřívat. Nepodaří-li se to, musí být samice vyřazena, protože zbytečně brzdí odchov od vyjmečného samce. Samičky jsou hodně problematické, jak k samotným samcům, kdy je atakuji, klovou do hlavy a jsou nevyrovnané. Následné chování pak praktikují i u vyletěných mláďat. To je dle mého názoru vždycky největší problém. Jakmile vidím, že mládě jenom trochu zobe máčené krmení, či klasy senegalského prosa, co nejrychleji ho odstavím od rodičů.

 

Jeden z nejhorších případů, který se může vyskytnout je genetická predispozice k nezdravému vývoji embryí. Osobně si to vysvětluji tím, že uhynou všechna embrya ještě v inkubačním období. V tomto případě  nechávám páru zahnízdit ještě jedenkrát. Opakuje-li se problém s úhynem všech embryí ve vejcích, vyřadím celou páru z chovu. Studiem zahraničních výzkumů bylo zjištěno, že tito  ptáci mají vrozenou genetickou slabost, pro nezdravý vývoj embryí a vlastní tzv.smrtící geny. Příčin může být několik. Může nám chovatel prodat ptáky z tzv. jedné řady /bratr a sestra / a neupozornit nás na to. V horším případě může pocházet rodičovská pára z rodičů, kde byl praktikovaný v několika generacích nezdravý inbreeding - příbuzenská plemenitba. Nezareaguje-li chovatel na vzniklou situaci okamžitým vyřazením celé páry, má zaděláno na velký problém, s kterým se nelze vyrovnat. Zde mám na mysli, postupné rozšíření potomků dané páry do jednotlivých chovných linií. Zde bych to přirovnal, jako by byla celá linie zasažena parazity!

 

Jak jsem předeslal přičin nezdravého inkubačního vývoje embrya může být celá řada. Je-li samice nekvalitně krmena, projeví se to na zárodku ve vejci. Již zmíněný zdravotní stav samice, včetně jejího stáří,  produkce tzv.vláčných vajec, která jsou na pohmat měkká, což nám  znovu signalizuje, že má samice problém. Odstavit samici na půl roku, zvýšený přísun minerálů a kvalitního krmení. Pokud to nepomůže a problém se opakuje, musí být vyřazena z chovu! Má-li některý z ptáků nádorové bujení, v křidlech, pod letkami, na kostrči , nebo kdekoliv jinde, opět vyřadit. Všechno by se v budoucnu projevilo, několikrát znásobilo a stejně by museli být nemocní ptáci vyřazeni, protože nádor = velký handicap !!!!! Nehledě na genetickou zatíženost potomstva!!!! Nikde není napsané, že potomci musejí mít nádorové bujení, to ne. Je to ale vždycky 5O%/50%. Jinými slovy, bujení pokračuje v potomcích dál. Projeví se to v následujících generacích a mnohem horším způsobem, kdy nezbude nic jiného, než ptáky humánně utratit...což je vždycky složité a nepříjemné....

Vejce je nutné udržovat v čistotě, aby se ,,neválela " v trusu samičky, poněvadž by mohlo dojit k poškození, případně zachlazení. Embrya musí mít k zdravému vývinu patřičnou polohu a samice instinktivně s vejci otáčí. V neposlední řadě jsou to životní podmínky. Nesprávná vlhkost, nesprávná teplota vzduchu která vejce vysušuje!!!

Abychom odchovávali kvalitní ptáky, budeme potřebovat špičkové ptáky, kteří dokážou produkovat kvalitní mláďata.  V prvopočátku neřešíme barevnost nasazovaných ptáků a následných odchovů, ale jenom a pouze kvalitu. Podaří-li se nám odchovat z několika pár příkladně třicet mláďat, máme pro začátek dostatek ptáků, s kterými provedeme nezbytnou selekci. Rozřadíme ptáky do dvou skupin, kdy ti kvalitnější pujdou do chovu a zbylé ptáky můžeme použít, jako chůvy. Vytvoříme páry, u kterých si při prvním hnízdění vyzkoušíme, jak se dokážou o mláďata starat a pak už je používáme k výchově těch kvalitnějších jedinců, jinými slovy, jsou jim podsazovaná vejce od chovných pár, nebo vejce od rodičů, kteří ničí vlastní snůšku. Samozřejmě,  že to není tak jednoduché, jako se o tom píše. Všechno se dá postupem času, praxí a pílí převést do finální roviny a to jest - větší počet odchovaných mláďat.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Hodně propírané a polemizované téma je,  škubání peří kolem kloaky, což může a nemusí zvýšit procento oplodněnosti vajec. Můj názor je , že spousta chovatelů tuto zavedenou praxi používá, ale nikdo se k ní veřejně nepřizná. Zamyslíme-li se nad významen škubání peří kolem kloaky, tak logicky usoudíme, že pokud je pták hodně opeřený, nemůžeme tím nic pokazit. Tenhle způsob by se nabízel u ptáku typu buff, kteří mají dlouhé a hrubé peří. Sameček se pak snaží samici pojmout, ale nemá šanci dostat se k jejímu pohlavnímu ústrojí. Z tohoto pohledu by mírné odstraněné pírek nemělo být na škodu.      

Druhý úhel pohledu na věc je takový, že samce i samici mírně upravíme, kdy předmětnější je úprava samce!!! Samice se sama před pojímáním a snesenín prvního vejce škube a vystýlá si hnízdní budku, což je pro ní instinktivní podnět. Z chovatelských diskuzí, kterých jsem se účastnil vyplynulo, že je lepší upravit i samičku. Pokud ptáky upravíme, máme předpoklad úspěšného oplodnění.  

Jenomže co dále????

Každý zkušenější chovatel ví, že peří ptákům začne dorůstat během dvou týdnů, do měsíce je pták přepeřen, max. do pěti týdnů. Z toho plyne:,, Při druhém a třetím  hnízdění nás čeká znovu úprava!!!!!"

Osobně jsem využil zkušenosti s obyčejnými domacími slepicemi , kterým jsem při příjezdu domů z chovné stanice zaštípal kleštěmi letky - pouze z jedné strany, aby nemohly přelétnout plot. Sousedka mně oponovala, že peří zůstává zalomené a tudíž se musí vytrhat z jedné strany celá řada letek. Sousedce po dvou měsících slepice létaly, jako holubi a naše se nedokázaly vznést. To samé tedy platí i u andulek. Pokud u andulek typu buff zastřihnu peří nůžkami, andulka netrpí žádnou bolestí, nekrvácí a  při druhém , třetím hnízdění nenastává tzv. dikobrazí efekt. Je-li peří z okolí kloaky vytrháno z lůžek, během dvou až tří týdnu podrůstá nové, z počátku ve formě ostrých brků, které působí při kopulaci nepříjemně, až bolestivě a tudíž může dojít k selhání  a po čase k nezájmu samce. Kopulace je pro samce logicky bolestivá !!!!!

Jednoznačně je rozumnější zastříhávání peří v okolí kloaky nůžkami. Tuto ,,úpravu" provedeme na počátku hnízdění a máme klid na celou chovnou sezónu. Opět je to na zvážení každého chovatele.

Je to zásadní rozhodnutí, které ovlivní plodnost a chyba nemusí být vždy na straně samce. U normálních přírodních andulek se tohle dilema neřeší, jedná se pouze o výstavní andulky...odpověď na dotaz ohledně oplodněnosti vajec pro paní Kafkovou...

 

Kontaktní údaje

František Matůšů   
Dr. Stojana 97
768 24 Hulín
Tel: +421 606 228 241

E-mail: fr.matusu@seznam.cz

 

 

 

 

 

TOPlist