JARNÍ ODCHOVY 2016    

 

Chovatelé výstavních andulek hnízdí své andulky od poloviny měsíce října, respektive již od poloviny měsíce září. Kroužky na další chovnou sezónu, jsou nám chovatelům předávány na soutěžní výstavě mláďat, která se koná tradičně v měsíci říjnu. Páry, které jsme nasadili v polovině, či na počátku měsíce září, mají své odchovy v rozmezí od 1.10. do 15.10. a tedy je můžeme kroužkovat novými kroužky. Vychází to naprosto přesně. Odchovávání mláďat v zimních měsících má své opodstatnění z hlediska časových harmonogramů pořádání republikových výstav, pro ty úspěšnější chovatelé i mezinárodních výstav.

Ať už je tomu jakkoliv, jedno je jisté a to že se jarní a následně letní hnízdění výstavních andulek nedá srovnávat s odchovy přes zimní měsíce. I když poslední zimy nepřipomínaly zimy, jako kdysi bývaly, přesto neustále pršelo, bylo sychravo a zima. Následně se dostavily na několik týdnů mrazy a chladné počasí, které naprosto změnily chování andulek. Andulky zaujaly tzv. dřímající polohu, kdy se několikrát denně nazobaly a odpočívaly, nebo přímo spaly. V tomto období se mění nejen počasí, ale i atmosférický tlak a ten pociťují nejen lidé, ale i všechna zvířata. Snažení se o odchov mláďat přes zimní období je vždycky velmi složitý boj s přírodou jako takovou, protože ptáci do hnízdění nejdou automaticky. Než se pára naladí do hnízdní aktivity, trvá to někdy i dva, tři měsíce. A chovatel, který potřebuje od dané páry odchovat, tomu nezbude než čekat a být trpělivý.

Pokud se ale podíváme na odchov v současném období měsíců březen až červen, tak je zřejmé, že andulky jsou naprosto nabuzeny, ve vnitřních voliérách se utvářejí páry a pomalu dochází i ke kopulaci samiček, což je pro nás chovatele, kteří chováme jednotlivé kmeny a linie nežádoucí. Je potřeba vysledovat aktivitu určitých samců, se kterými počítáme do chovu a ty vložit do hnízdních boxů, následně po dvou dnech přiřadit samičky. Vložíme-li oba ptáky z páru současně, vůbec nic se neděje. Samozřejmě je nezbytně nutná kontrola, aby se ptáci navzájem nepozabíjeli. Ne vždy si andulky vyhovují.

 
Jarní a uplynulá zimní sezóna je absolutně nesrovnatelná. Na jaro samci překypují testosteronem, kdy oplodněnost vajec je velmi vysoká. Andulky chovám několik desetiletí a vždy si činím důkladné poznámky, co se týká oplodnění vajec v jednotlivém ročním období. Na základě těchto poznámek stanovím strategii chovu, která se mně prozatím jeví jako velmi účinná.

Účinná je v tom slova smyslu, že pokud nakoupím andulky, ať už v České republice anebo v Rakousku, zpravidla přichází velký úhyn a to již v době probíhající karantény, nebo několik měsíců po ní. Abych se nedostal do fáze, že nebudu mít s čím pracovat, mám vždy po celý rok připravené andulky z vlastního chovu, kterými zpravidla nahrazuji úhyny pořízených ptáků. A že jsou úhyny nově pořízených ptáků čím dál tím větší, o tom není pochyb. Problém jako takový nespočívá v tom, že pořizuji neživota schopné andulky. Problém je v jejich slabé imunitě, která nově pořízené ptáky z 80% vyřazuje z chovu. A to je hodně vysoké procento. Pokud to není do týdne, či měsíce, tak do tří měsíců se projeví známky letargie, pták začne být apatický, pospává, přitom samozřejmě chřadne, ztrácí na váze a nastává rychlý konec.

Chovatelé, kteří zaplatí za ptáky velké finanční prostředky, takové jedince léčí a snaží se je za každou cenu udržet. Na jednu stranu se těmto chovatelům nedivím a chápu situaci investovaných prostředků. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že jakmile začneme ptáka léčit a držet antibiotiky při životě vězte, že vám takový pták, který toho má sám se sebou dost, nikdy v životě nezahnízdí. Patnáct let zpátky jsem se snažil o to samé, že jsem dělal všechno možné, jenom abych andulku udržel a využil k hnízdění.

Ve finále to bylo naprosto k ničemu. Pták stejně po čase uhynul.

Dneska takovou andulku vyřadím a raději nepřemýšlím nad cenou, kterou jsem za ní investoval. Nemocná andulka, která je léčena může vykazovat známky jistého zlepšení. Zpravidla tomu bývá tak, že se sotva drží při životě, což je pro zařazení do chovu a následnou reprodukci velmi málo.

Samec, kterého chceme využít pro chovné účely, musí být aktivní, silný a dominantní. Stejně tak samice musí jevit značný zájem o budku. Pak je vše na dobré cestě.

 

 

Poslední dobou jsem zaregistroval spoustu chovatelů, kteří mají zájem započít s chovem výstavních andulek. Vznesené email dotazy jsou zaměřeny na způsob odchovů v úplném počátku chovu.

Zde se snažím každému vysvětlit, že nejdůležitější je vytvořit chovný základ, v zelené řadě ze zelených a šedozelených ptáků, v modré řadě z šedých a modrých ptáků.

Šedozelení ptáci jsou jedinou variací, vůči které zelená není absolutmě dominantní.

Jsou si naprosto rovni, v určitých fázích štěpitelnosti šedozelení ptáci zelené převyšují. Tzn. Pořídíte-li si od chovatele andulek šedozeleného samce štěpícího na šedou a modrou, k němu přiřadíte samici světle modrou, mláďata budou ve všech barvách. Světle zelená, šedozelená, modrá a šedá.

Následně šedozelená mláďata jsou štěpitelná na zelenou , šedou a modrou,

Kdežto zelená a šedá mláďata štěpí ,,pouze“na modrou.

 

Pokud tohle začínající chovatel zná, může si zkontrolovat nakoupenou andulku šedozelené barvy štěpící do šedé a modré, je-li tomu tak, pomocí kontrolního hnízdění.

Není předmětné začínat s tzv. těžkými barvami, jakož jsou fialová, tmavě modrá, tmavě zelená a už vůbec nespojovat dva tmavé ptáky dohromady. Z takovýchto spojení jsou mláďata obvykle o 50% menšího vzrůstu, jakož jsou rodiče. Spojovat dva tmavé ptáky může zkušený chovatel, který cíleně míří k odchovu dvoufaktorových ptáků. Výchozí pára tmavých andulek musí být dostatečně prošlechtěna, abychom dosáhli nádherných dvoufaktorových ptáků v zelené řadě olivových 2F, v modré řadě /šedomodrých tzv. mauve 2F /. A to není nic jednoduchého i pro zkušeného chovatele. Proto na výstavách sem tam spatříme šedomodré tzv.mauve 2F, olivoví 2F ptácí se neobjevují téměř vůbec.

Výše popisovaný prvopočátek chovu s využitím základních barev andulek/světle zelená, světle modrá/ a andulek s jedním šedým faktorem, /šedá a šedozelená barva/ nám vytváří základ chovu. Stejně tak můžeme k chovu využít i mutaci skořicových a dominantních perlových ptáků.

Z počátku si samozřejmě necháváme všechny odchovy. Mláďata v  každém hnízdě označíme číselným označením kvality, tak abychom napříště spojovali nejlepší s nejlepším, v případě úhynu nejlepší s dobrým.

Informací z genetiky andulek je velké množství, tudíž se ke všemu musíme propracovávat postupným studiem a vlastní praxí. Lépe je něco znát a pak započít s chovem. Vyhneme se tak nejen zbytečným problémům, ale někdy i ztrátám.

Pro chovatele, který se rozhodne započít pracovat s výstavními andulkami je nejdůležitější co nejdříve pochopit dědičná pravidla a způsoby jejich využití v chovu. Při jejich správném pochopení je již možno cíleně odchovávat danou barvu, kresbu, případně mutace.

 

Dědičná pravidla

A. Dominantní dědičná vlastnost

B. Recesivní dědičná vlastnost

C. Dědičná vlastnost vázaná na pohlaví


TOPlist