Počátek chovné sezóny, období 2013 – 2014

 

V sobotu 19.10.2013 proběhla XX. Celostátní výstava andulek mláďat v Újezdě u Brna. V daném termínu současně probíhala výstava andulek v Praze, která se konala v Botanické zahradě. Někteří z chovatelů obeslali obě výstavy svými soutěžícími andulkami.

Výstavy pořádané Moravským klubem chovatelů andulek se zúčastnila většina registrovaných chovatelů, kteří představili své nejlepší svěřence odchované v letošní sezóně. Tato výstavní show byla jako předchozí výstavy pojatá ve velkém stylu. Po ohodnocení andulek a otevření výstavy pro veřejnost proběhla ,,vášnivá diskuse", které ,,dominoval" posuzovatel Láďa Groda, posuzovatelé František Lukovič a Ing. Blažek Václav. Chovatelé vznášeli různé druhy otázek a posuzovatelé na ně odpovídali. Všem se tato ,,veřejná diskuse" velmi líbila a každý  si odnesl nové poznatky, co se genetiky andulek týká. Informace z těchto diskusí jsou pro chovatelé přínosné a  můžou se bezproblémově zeptat tomu čemu nerozumí, přestože výstavní andulky chovají 20 let.

Na výše zmíněné soutěžní výstavě, nám byly předány kroužky pro chovnou sezónu 2013 – 2014. Všichni členové MKHCA Brno kroužkují své odchovy kroužky, které jsou označeny evidenčními čísly příslušných  chovatelů. Vyjímku tvoří chovatelé skupiny C, kteří s chovem výstavních andulek začínají a proto musí prvotní ,,chovný materiál" nakoupit. 

Kroužky jsou vydávány každoročně na říjnové výstavě mláďat a tudíž si každý může spočítat, kdy je nejvhodnější ptáky nasadit do hnízdění  tak, aby mu vyšlo lihnutí,+ nějakých pár dnů rezervy, před kroužkováním. Zpravidla jsou ptáci nasazováni v počátku měsíce září, tak aby měli čtrnáct dnů na spáření, 18 dnů k inkubaci vajec a deset až patnáct dnů ke kroužkování. Ptáci se lihnou obden, ve stejném pořadí, tak jak byly vejce naneseny.

Já jsem v letošní sezóně během srpna 2013 odstavil do velké proletovací voliéry 30 andulek, které dosáhly stáří tří měsíců, aby se mně uvolnily klece k hnízdění. V závěru letošní sezóny se mně podařilo odchovat od jednotlivých žlutolících ptáků, několik mláďat žlutolících a žlutohlavých opalínů, které níže prezentuji ve fotografiích a na videozáznamu. Někteří žlutolící se jeví , jako velmi kvalitní andulky s kterými můžu za 12 měsíců, počítat se zařazením  do chovu. Bohužel andulka žlutolící australská i evropská má tu nevýhodu, že nese dominantní dědičnou vlastnost, tudíž vždy musí být v páru jeden z partnerů žlutolící. Normální mláďata neštěpí, ve své podstatě je to stejné , jako u australských dominantních  strak, s vyjímkou kdy  jsou nasazeny v páru dva žlutolící ptáci. Zde jsou mláďata rovněž bělolící, ale II. faktorová. Pokud II.fakt.mládě nasadímě na normální andulku, jsou všechna mláďata žlutolící, popřípadě žlutohlavá , ale ,,pouze" s jedním faktorem (I.fakt.). U bělolících andulek je nutné provést kontrolní hnízdění, abychom si byli jisti, že je dané bělolící mládě skutečně II.F žlutolící . danou informaci se chystám vyzkoušet ve svém chovu.

Na rozdíl u strak recesivních, zde vidíme zcela odlišnou genetiku, kdy recesivní straky vytvoří v první generaci svých potomků štěpitelné ptáky, což značí, že spadají do recesivních dědičných vlastností. Stejně tak jsou recesivní andulky modré řady vůči zelené.

V nadcházející chovné sezóně jsem si vytýčil, jako prvořadý úkol odchovat a založit několik nepříbuzných linií australských žlutolících, které se mně ze všech andulek líbí nejvíce. Pak jsem začal pracovat se andulkami lacewing a to jak ve žluté, tak i v bílé řadě. Zde teprve sbírám od chovatelů informace, jak skládat páry dohromady a který samec by byl nejvhodnější pro samičky lacewing. Přivezl jsem si i samce lutino štěpitelné do laceving, takže uvidím, jak to půjde a zda samičky nanesou vejce. Pro chov lacewing chovám i lutino andulky, abych je mohl v budoucnosti využít při chovu lacewing ve žluté řadě. Od chovatelů jsem se dozvěděl, že pro bílou samici lacewing je neideálnější spojení štěpitelný světle modrý skořicový samec a bílá lacewing. Štěpitelné ptáky do lacewing nikdo nenabídne k odprodeji, takže se člověk, jako vždy musí spolehnout na své ,,vlastní síly". Poněvadž lacewing andulky mají dědičnou vlastnost vázanou na pohlaví, tak lze v první generaci očekávat štěpitelné samce, což je výborné. Nezasvěcený člověk, který se o andulky nezajímá musí mít ze všech těchto informací ,,hlavu v pýru“….stejně tak je na tom i začínající chovatel. Proto je důležité si veškeré možné informace předávat a nenechávat si je jenom pro sebe. Takhle nemá nová generace mnoho šancí začít s chovem výstavních andulek…..pokud i někdo začne, ,,jede tzv. na náhodu“…myšleno že sem tam odchová pěknou andulku, ale nikdy si neustálí genotyp. A to je to nejdůležitější. Neméně důležité je neustále studium a vstřebávání nabytých informací.

Jsou mezi náma chovatelé andulek, kteří své chovy šlechtí více jako 40 let a ti již mají letité zkušenosti, co se  týká genetiky a vlastního chovu výstavních andulek.  V České republice mezi ně patří Ladislav Groda a Jiří Řejha. Osobně studuji jejich články, názory na problematiku genetiky a nabyté informace praktikuji ve svém chovu. V poslední době mne zaujal článek Grody L., kde popisuje příbuzenskou plemenitbu. Tento článek je nejen zajímavý , ale hlavně přínosný z hlediska využití příbuzenské plemenitby v chovu. Příbuzenskou plemenitbu využívají velmi zkušení chovatelé, kteří mají naprostý přehled v dané oblasti. Příbuzenskou plemenitbou se nerozumí ,,jednoduché nasazení otce na dceru, nebo matky na syna". Zde musí mít chovatel jasně a zřetelně vytýčený svůj cíl. Neméně důležitý je cit pro výběr ptáků, s kterými chci upevnit pozitivní vlastnosti ve svém chovu.

 

Abychom vytýčeného cíle dosáhli, nesmíme v počátcích chovu sestavovat a odchovávat andulky pouze a jenom na barvu. Nepopírám, že barevné variace nejsou hezké. Pokud chcete s andulkami navštěvovat soutěžní výstavy, tak jediná cesta vede přes pořízení co nejkvalitnějších andulek v modré řadě šedých a v zelené řadě šedozelených andulek. Tihle hrubo peří ptáci jsou nositeli výborných tělesných a typových vlastností, o které nám v počátcích jde. Jakmile máme vytvořenou základnu těchto andulek, pak je s citem nasazujeme ,,oproti“ ptákům s hladkým peřím. Máme-li odchovány andulky, které jsem výše popisoval a jsou-li konkurence schopné, můžeme bez jakýchkoliv obav vyrazit ,, poměřovat síly“ s ostatními chovateli.

 

 

   Chovatelská sezóna 2014 - Letní odchovy  

Zdejší videozáznam zachycuje světle zelenou perlovou samici, která je abnormálně dominantní. Měl jsem v plánu odchovat nějaké perlové tmavě modré, případně fialové andulky. Nasadil jsem oproti samici tmavě modrého samce a celý víkend jsem sledoval její chování. Samec byl hodně vstřícný a zdálo se, že vše je v pořádku. Po návratu ze zaměstnání jsem při poklízení zjistl, že samec není k vidění. Lekl jsem se a hlavou mně problesklo, že to má už asi spočítáný. Nemýlil jsem se. Zvažoval jsem, zda danou samici odstavit z chovného programu a nahradit ji jinou. Nedalo mně to a vsadil jsem na mého tříletého tmavě modrého samce, který zaútočí na každého ptáka, který jej vyprovukuje. Přes víkend jsem si udělal čas, speciálně pro tento pár. Po vpuštění samce do hnízdního boxu, nastalo dle mého předpokladu boží dopuštění. Zažil jsem toho s ptáky již hodně, ale toto byla velká mela. Samec se bezdůvodně do samičky pustil a ta se nestačila ani nadechnout a byly sražena do rohu hnízdního boxu. Celé sobotní dopoledne se neodvážila povyskočit, ani na spodní bidlo. V podvečer to vypadalo, že si dodá odvahy a obsadí spodní bidlo.  Jakmile se mírně pohnula, opět začal tanec. Na noc jsem dal samce raději bokem a v nedělní ráno opět putoval do boxu. Odpoledne jsem usoudil, že je samice dostatečně ,,proškolena" a samce jsem vyměnil za nového tmavě modrého, ze stejné linie, jako úpředchozího, kterého samice usmrtila. Z počatku se všechno jevilo, že vše bude naprosto v pořádku a pár se konečně pustí do hnízdění. První tři dny v týdnu probíhaly tzv. neslaně, nemastně a ve čtvrtek samice provedla hrubý atak a samci potrhala levé křídlo a to až do krve. Vzal jsem ho z klece ven, dezinfikoval jsem mu ránu na křídle, vysušil a zasypal Septonexem.

Časovače pomalu začaly vypínat světla a já zvažoval, zda samce vrátit k samici, nebo to raději neriskovat a zachovat ptáka při životě. Poraněného samce jsem ošetřoval hned u hnízdního boxu a samička se šplhala po mřížce a okukovala, co se to vlastně děje.  Zdálo se mně,  jako by samce vyhlížela. Vůbec jsem netušil, jak nastalé dilema vyřešit. Zkusil jsem samce znovu vrátit k samičce do hnízdního boxu a držel jsem na židličce ,,hlídku". Samice poletovala tam a zpět a snažila se samce provokovat k činnosti. Ten byl chudák strachy bez sebe, tak se ani nehnul. Bylo již hodně hodin a já musel ráno vstávat, takže jsem usoudil, že nechám samce do rána v boxu. Ráno proběhla rychlá kontrola a opět se zdálo, že je samice spokojená, načež o samci se to moc říci nedalo.....byl ještě vyplašený po jejím nečekaném ataku. Uběhlo několik dnů a pára se semkla k sobě takovým způsobem, že jeden bez druhého nedá ani ránu. Do týdne samice začala nanášet vejce a seděla na nich, jako přibitá. Dneska má pár mláďata pomalu před vyletěním z budky a vzorně se o ně stará. Dle mého plánu se podařily odchovat perly tmavě modré, které jsou velmi hezké. V budce jsou ptáci pomalu všech barev, o což jsem taky usiloval. Pár odchoval již zmíněné tmavě modré perly, tmavě zelenou samičku, tmavě modrou samičku a světle modrého samce, který se jeví, jako nejlepší mládě tohoto páru. Níže publikované video obsahuje mláďata daného páru těsně před opuštěním budky.  Po opuštění budky ještě hrozí riziko, že by se mláďata mohly vracet nazpět, což každá samice nereflektuje a je schopná mláďata zabít.  V tomto připadě to odnesl jeden tmavě modrý samec životem a druhý tmavě modrý poraněným křídlem. Přesto všechno se ale dali dohromady a odchovali osm mláďat. Tři z nich / tmavě modrá, tmavě zelené 2 ks / byly rozděleny do dalších budek. 

Viz. zdejší videozáznam

 

Fotografie australských žlutolících a žlutohlavých mláďat - stáří tři měsíce + videozáznam.

 

Tříměsíční samičky - 0,1 australská šedá opalinová žlutohlavá + 0,1 šedá žlutolící

 
Mláďata 0,1 Šedá opalinová žlutohlavá + 0,1 Světle modrá žlutolící
 
 
 

                                                                                                                               1,0 Šedý + 0,1 šedá australská žlutolící - nasazení 11.11.2013

Níže prezentovaný pár je nasazen z mých vlastních odchovů. Šedý sameček je dvouletý, samičce je dvanáct měsíců. Jako další nasazenou páru plánuji slovenského samce - 1,0 šedý australský žlutolící od mého přítele Alexandra Kostoláni versus má  0,1 světle modrá samička. Rád bych se pokusil odchovat mláďata geneticky na sobě nezávislá a poslezé spojovat odchovy žlutolících mezi sebou. V dnešní době mám australské i evropské žlutolící andulky ,,prozatím" v modré a šedé barvě. Rád bych odchoval žlutolící ptáky v barvě tmavě modré, případně fialové. Zde žlutolící maska obzvláště vynikne a tmavě modrý žlutolící pták je v říši andulek opravdová ,,Miss Universe"smileyyes.

TOPlist