Andulky při večerním krmení 27.1.2014 - vnitřní voliéra

 

 

V této sekci bych se s Vámi rád podělil o mé dosavadní zkušenosti s chovem výstavních andulek.

1.0  Dominantní australská straka šedá

 

Jedná se zde o praktické rady, které mohou být každému chovateli nápomocny v jeho individuálním chovu výstavních andulek .

Nejdůležitější ze všeho je předcházet veškerým nemocím, které se u papoušků mohou vyskytnout. Jedna z nejčastějších nemocí je tzv. vápenka, která se léčí běžně jakýmkoliv dostupným tukem, který se andulkám maže v okolí zobáku a na všech postižených místech, jakož jsou prsty na nohou, klouby apod. Výjimečně bývá zasaženo i peří. Já osobně po dlouholeté zkušenosti používám 15% Salicylovou mast, která postiženou rohovinu vyléčí v krátké době. Pokaždé když vezmu andulku do rukou, preventivně ji namažu a doposud jsem se s vápenkou nesetkal.

Vodu a napáječky andulkám čistím každý den, přičemž do vody přidávám 5% jablečný ocet, který se mně taky výborně osvědčil. Mé andulky netrpí žádnými záněty volete apod.. Dávkování 4ml/1l vody = na 10 litrový kbelík vody použijeme 40 ml. což jsou dvě plné odměrky - tj. minimální používané  množství. Jablečný 5% ocet je slabě koncentrovaný, takže není problém přidávat i větší množství , tedy 8ml/1l vody. Pokud použiji 10 litrový kbelík vody, tak je to 80 ml, což jsou čtyři 20 ml odměrky 5% jablečného octa. Použitá dávka se ve vodě úplně ztratí, ale svoji nezastupitelnou funkci plní ve voleti andulky. Někteří chovatelé používají Acidomit a podobné přípravky. Jedna standardní odměrka pojme 20 ml tekutiny.  Pokud andulky krmí svá mláďata standardně dávám čtyři 20ceti mililitrové  odměrky  na 10 l kbelik vody. Voda se při krmení mláďat rychleji zkazí, díky zbytkům suché míchanice, kterou andulky nanosí do vody.

Pokud ptáci dostávají mírně ředěnou ,,kyselou vodu", není možné aby se jim ve voleti rozšířily bakterie. Kyselá voda neutralizuje a dezinfikuje prostředi ve voleti. I tak je nutné, aby chovatel měnil vodu každý den. Nezabere to zase toliko času a to, že jsme pro andulky udělali maximum, naplní každého chovatele spokojeným pocitem.

Pokud nastane období hnízdění jako nyní, přidávám do vody  Kombisol E  ( doporučené dávkování veterinářem  5 ml/1l vody), který andulky podpoří a přivede je do toku / 10 l kbelík vody = 50ml přípravku / . Proč přidávám Kombisol? Poněvadž celý rok přikrmuji ptáky mokrým krmením, andulky jsou stabilně na mokré krmení zvyklé a proto přidávám výše zmíněný  prostředek, čímž se snažím andulky stimulovat do hnízdní nálady . 

1,0  Tmavě zelená

 

Kombisol E   -         dávkování na 1l vody/ 5 ml přípravku Kombisol. Tj. v injekční stříkačce po modré číslo 5.                                           Je to nepatrné, ale dostačující množství. 

Pokud použiji 5l vody       na 5 l vody =    5 x 5 ml= 25 ml přípravku Kombisol.

                                                   Raději to uvadím na pravou míru, aby nedošlo k předávkování.

  Pokud použiji 10l vody     na10 l vody =   10 x 5 ml = 50ml přípravku Kombisol.

Indikace: Tekuté doplňkové krmivo Kombisol E je určeno pro všechny druhy hospodářských zvířat, za účelem odstranění potíží způsobených nedostatkem vitaminu E. Je vhodným doplňkem při poruchách plodnosti samců i samic, svalových dystrofiích, nutriční encefalomalacii, edémové chorobě a exsudativní diatéze drůbeže. Kombisol E se podílí na prevenci tukové degenerace jater, syndromu náhlých úhynů (v závěrečné fázi výkrmu drůbeže a prasat) a některých endokrinních a kardiovaskulárních poruch.
Způsob použití: Kombisol E se podává zvířatům řádně rozředěný v pitné vodě nebo mléce. Preventivně po dobu 3–10 dnů v uvedených dávkách. Aplikaci lze opakovat. Při léčebném podávání je možno dávkování zvýšit na dvojnásobek nebo dle doporučení veterinárního lékaře.

                                                           

Genetika – nezbytná součást chovatelství

Rozhodne-li se počínající chovatel pracovat s výstavníma andulkama, nesmí podcenit otázku genetiky. Osobně jsem se dopustil několika omylů. Nasazoval jsem páry ve složení samec světle zelený - samice lutino a bláhově jsem si myslel, že mláďata budou již v první generaci žlutá , tedy lutino. Samozřejmě že jsem se mýlil, poněvadž jsem v té době netušíl, že zde platí genetické pravidlo - dědičné vlastnosti vázané na pohlaví. Z tohoto spojení byly světle zelené andulky, ale samci již byli stěpitelní na lutino. V počátcích jsem si neuvědomoval, že světle zelené  samce z daného spojení můžu využít v dalším chovu lutino, tzn. světle zeleného samce štěpitelného do lutino spárovat s lutino samici, kdy již mláďata byla jak Lutino 1,0, tak i Lutino 0,1 a rovněž sv. zelená 1,0 stěpitelná do lutino, nebo 0,1 světle zelená.

Výsledný vzorec I. Generace          lomítko znamená /stěpitelných

samec normální x samice lutino ….. 100% samců normálních/lutino

                                                 ….. 100% samic normálních

Výsledný vzorec II. Generace

samec normální/lutino x samice lutino …. 50% samců normálních/lutino

                                                           …..50% samců lutino

                                                         ……50% samic normálních

                                                        …….50% samic lutino

Rozdělení genetických vlastností andulek

A. dominantní dědičná vlastnost- spočívá v tom, že párujeme-li andulku s danou vlastnost např. dominantní australskou straku  s  andulkou normální, pak je potomstvo  z 50 % s touto vlastností a 50% bez dané vlastnosti.

Do této skupiny patří: dominantní australské straky, dominantní kontinentální straky.

 - andulka s normální kresbou x andulka dominantní australská straka – 50% andulek normálních

                                                                                                              50% andulek dominantních austr.strak

V tomto spojení – 50% andulek normálních neštěpí na austr. straky.      

                                   

B. recesivní dědičná vlastnost- se v první generaci  neprojeví vizuálně, ale  potomstvo si ji nese ve svých genech sebou - tzv. štěpí na tuto vlastnost.

Modré andulky jsou výhradně recesivní, tedy (recesivní vůči zelené řadě), kdy modrá andulka  nemůže  být nikdy stěpitelná na zelenou.  Spojení dvou modrých andulek, potomstvo je vždycky modré. Spojením zelené a modré andulky dosáhneme 100%  zelených andulek štěpitelných na modrou. V případě dvou zelených andulek musíme brát v úvahu zdali jsou stěpitelné obě dvě, tedy samec i samice. V tomto případě se mění procento potomstva na 50% zelených stěp. na modrou, 25% zelených a 25 modrých.

- andulka zelená x andulka modrá -100% andulek zelených štěpitelných na modrou

 

C. dědičná vlastnost vázaná na pohlaví- je u andulek velice častá a spočívá v tom, že níže popsané vlastnosti se dědí na potomstvo v závislosti na tom, který z rodičů (zda otec či matka) má či nemá tuto vlastnost. Do vlastostí vázaných na pohlaví řadíme andulky skořicové, lutino,albino, opalinové, lacewing (krajkové)  a texas clearbody.

 

Dále rozlišujeme jednotlivé faktory a.) andulka jednofaktorová

                                                                          b.) andulka dvoufaktorová

Na první pohled nejsme schopni tyhle faktory určit, ale pomůže nám rodný list andulky, kde je jasně a zřetelně popsán její rodokmen. Pokud rodokmen nemáme, nezbývá nám než andulku nasadit do kontrolního hnízdění, kde podle potomsta určíme faktor andulky.  Párujeme-li šedozelenou andulku s dvěma faktory s normální andulkou, musí být všechna mláďata šedozelená, ale pozor už jenom s jedním faktorem.

Evropské žlutolící

Pozoruhodné vlastnosti mají andulky tzv. Evropské žlutolící. Zde jsem ještě donedávna tápal a nasazoval ptáky ve složení samec 1,0 šedý žlutolící  samička světle modrá žlutolící. Má představa byla, že se ,,musí" vylíhnout všechny andulky žlutolící, max.šedé, nebo modré štěpitelné na žlutolící. Prostě a jednoduše jsem chtěl odchovat co nejvíce žlutolících andulek. K mému překvapení se líhla mláďata z části žlutolící a normální standardní s bělolící maskou.

Po čase jsem zjistil proč tomu tak je.  Uvědomil jsem si, že některá z bělolících mláďat můžou ,,nést" 2 faktory žlutolící barvy, ale zjistit se to dalo jedině kontrolním hnízděním. V chovné knize jsem si tyhle mláďata s bělolící maskou označil otazníkem s poznámkou/asi/ ,,2F" dvoufaktorové žlutolící a v následující sezóně nasazoval tyhle ,,2F" /dvoufaktorové/andulky do kontrolního hnízdění. Ke každému výše zmíněnému ptákovi jsem přiřadil tzv. rovnou andulku, šedou, nebo modrou /u šedých a modrých ptáků žlutá maska nejvýrazněji vyniká/ a čekal zda se vylíhnou žlutolící mláďata. U některých párů jsem se dočkal všech mláďat žlutolících, v dalších se líhli obyčejní rovní ptáci. Dobře jsem si znovu poznamenal, který s nasazených bělolících ptáku je 2F /dvofaktorový/žlutolící, abych měl přehled v jeho použití v dalším chovu.

U Evropských žlutolících je dědičnost dominantní, s jedinou vyjimkou : ,,jednofaktorová" andulka je pohledově žlutolící, příklad : světlě modrá žlutolící, anebo šedá žlutolící, jakmile se žlutý faktor zdojnásobí, je pták zase normální bělolící.

                                                                                                  ,,dvoufaktorová" andulka je na pohled bělolící, stejná jako normální andulka,/ příklad šedá, modrá/, ale nese genetickou informaci, kdy při nasazení samce Evropského žlutolícího 2F x normální samice = 100% žlutolících. Abychom tohohle výsledku docílil, musíme odchovat nejdříve, jednofaktorové žlutolící andulky, které postupně v další generaci spářime žlutolící x žlutolíci , poznámka: každý žlutolící pták musí být nepříbuzný, tzn. vycházet ze dvou původně nasazených párů přikl. žlutolící x normalní !!!!,   abychom se vyhnuli přibuzenskému vztahu.                                                                                

Pokud nasadíme výše zmíněného žlutolícího samce x žlutolící samici =   50% žlutolících mláďat, 25% normálních mláďat a 25% žlutolících 2F /na pohled je pták bělolící s bílou maskou, ale geneticky předává masku žlutolící/.

Použijeme-li  samce žlutolícího 2F x žlutolící samici = 50% žlutolících, 50% žlutolících 2F

Jediná alternativa, při které bude v potomstvu stoprocentní zastoupení na pohled žlutolících andulek, je paradoxně sestavení páru ze dvou bělolících: z normálního ptáka x dvoufaktorovým žlutolícím (který je pohled také normální (bělolící).

Příklady párování:

žlutolící × normální =

50 % žlutolících
50 % normálních

-----------------------------------------------------------------------
žlutolící × žlutolící =

50 % žlutolících
25 % žlutolících 2F
25 % normálních

---------------------------------------------------------------------
žlutolící 2 F × normální =    100 % žlutolících

-----------------------------------------------------------------------
žlutolící 2 F × žlutolící =

50 % žlutolících
50 % žlutolících 2 F

-----------------------------------------------------------------------
žlutolící 2 F × žlutolící 2 F  = 100% žlutolících 2 F

Pozn.: žlutolící 2 F jsou navenek naprosto stejní jako normální /bělolící ptáci/ – rozlišit je lze až podle jejich potomstva, tzn. nezbytnost kontrolního hnízdění. Zdejší uvedené příklady platí pro třídu Evropských žlutolících. Co se týká další třídy Australské žlutolící, zde je i dvoufaktorová andulka na pohled stejně žlutolící, jako i jednofaktorová. Opět je nezbytné 100% vedení evidenčních záznámů, abychom měli jasné informace, který pták je 1 F a který vznikl ze dvou australských žlutolících a nese ve svém genotypu dva žlutolící faktory, které označujeme II F.

Osobně si myslím, že začínající chovatel má plnou hlavu informací a z předložených zákonitostí, ohledně genetických vlastností určitých jedinců musí mít v hlavě zmatek. Samozřejmě, pokud se chovu začneme plně věnovat, vlastní praxí se dopracujeme k daným a neměným genetickým vzorcům a podle nich pak nasazujeme jednotlivé páry a směřujeme k vytýčenému cíli, odchovat příkladně z výše popsaného příkladu, co nejvíce žlutolících ptáků.

Pro mě  jako obdivovatele andulek jsou žlutolící andulky jednou z nejkrásnějších barevných variací. I když je to hezká řádká let, neustále si držím ve svém chovu linii žlutolících ptáků, které jsem zakoupil u mého kamaráda Josefa Gahury.

1,0   Australský šedý žlutolící - pokud je pták tzv. rovný, což jsou ptáci základních barev je modrá a šedá andulka žlutolící. Je-li pták modrý, nebo šedý opalinový, řadíme jej do skupiny žlutohlavých!!!

 

 

Australské žlutolící

Australští žlutolící mají žlutavou barvu prostoupenou po celém těle a na rozdíl od evropských žlutolících je jejich barva o mnoho sytější a výrázná. Tyto andulky jsme schopni určit již jako dvoutýdenní ptáčata v hnízdě, protože konce peří na letkách a rýdovacích perech dostává žlutý nádech, který tyto andulky typizuje. Žlutolící faktor jsou schopni přenášet ptáci jakékoliv barvy a kresby. Dědičnost je zde stejná , jako u výše popisovaných evropských žlutolících, tedy dominantní. Jak jsem již uvedl, zde vyjímka evropských II F žlutolících neplatí, mláďata australských žlutolících 1 F i 2 F jsou od pohledu standardně žlutolící, avšak s jediným zajímavým rozdílem: žlutý májí totiž jen „obličej“ a v přilehlých partiích žloutne i základní barva, která však na zbytku těla přechází v normální zářivou modrou, respektive šedou.

Příklady párování


austr. žlutolící × normální

50 % austr. žlutolících
50 % normálních

-----------------------------------------------------------------------
austr. žlutolící × austr. žlutolící

50 % austr. žlutolících
25 % austr. žlutolících 2F
25 % normálních

-----------------------------------------------------------------------
austr. žlutolící 2F × normální:    100 % austr. žlutolících

-----------------------------------------------------------------------
australský žlutolící × evropský žlutolící

50 % austr. žlutolících
25 % evrop. žlutolících
25 % normálních
Poznámka: Při křížení australské žlutolící s evropskou žlutolící mláďata s vlohou pro australské žlutolící překryjí evropské žlutolící. Takoví ptáci jsou pak nositeli vlohy pro oba typy žlutolícosti.

 

 

 

 

Kontaktní údaje

František Matůšů   
Dr. Stojana 97
768 24 Hulín
Tel: +421 606 228 241

E-mail: fr.matusu@seznam.cz

 

 

 

TOPlist