Sestavování chovných párů

 

Zdejší video zachycuje nově sestavenou páru andulek v okamžiku, kdy byla samička poprvé přiřazena k samci. Přestože tmavě zelená samička na tmavě modrého samce doráží a klove jej, je zřejmé, že dotyčná pára si k sobě cestu najde. Samice respektuje samce ve svém nejbližším okolí a přestože jej jedenkrát/ve videu/ i zaškube za peří na hlavě, nic to na věci nemění, že tahle pára má předpoklady k úspěšnému zahnízdění a vyvedení potomstva. Tmavě modrý samec je ostřílený matador, ročník 2012, který má vysoké procento oplodnění. S každou samici, která mu byla přiřazena vyvedl krásná mláďata. Barvy potomků byly od tmavě modré, přes fialové skořicové, až po bílé ptáky s různými nádechy do fialové, modré a šedé barvy. Nechápal jsem jak je to vůbec možné, když po několik generací nazpět šly neustále tmavě modré andulky. Při přátelské návštěvě jsem požádal zkušeného chovatele přítele Mitáčka z Hluku o informaci.  Dospěli jsme k závěru, že i tmavě modrý pták může štěpit do bílých andulek, které mají dědičnost recesivní. V daném případě hrála nemalou roli i  samička, která byla v barvě světle modré skořicové....i když ve své podstatě to musím vzít zpět, protože světle modrá skořicová samice je schopna předat pouze kresbu, (skořicovou), protože má dědičnost vázanou na pohlaví. Samice s dědičností vázanou na pohlaví nemůžou nikdy stěpit!!! Tedy v daném případě do bílých andulek s různými nádechy základních barev. 

Skořicová kresba se může vyskytovat u všech barev andulek. 

 

 
Jedna z nejdůležitějších činnosti při nasazování jednotlivých hnízdních párů je neustálé pozorování , jak se ptáci k sobě chovají. Již mnohokrát jsem slyšel, že chovateli samička zabila samce a opačně. Myslím si, že tohle jsou opravdu zbytečné ztráty andulek. 
Dřívě než nasadím andulky do hnízdního boxu, stráví minimálně půl dne, až den v bodovací kleci. Do klece dám krmivo, senegalské klasy a na čelní drátěnou stranu vodu z napaječkou.
Dojde-li během dne k silnému ataku ze strany samce, nebo samice, vyčkám chvíli a pokud se ptáci klovou, rozdělím je. 
Nejlepší je naplánovat sestavování páru na sobotu, nebo na den, kdy můžeme s andulkami strávit celý den. Je to nezbytně nutné, abychom si byli jisti, že pokud nastane problém, včas zasáhneme.
Ráno kolem devíti si naskládám do bodovacích klecí ptáky, které mám v hlavě za celou noc seskládanésmiley a pak již jenom pozoruji a přitom si čistím ptačí prostory.
Je-li zřejmé, že si ptáci vyhovují, okamžitě je zařadím do hnízdního boxu a sleduji jak se bude celá situace nadále vyvíjet.
Důležité je, abychom si všechny tyhle získané informace značili, protože není možné si všechno zapamatovat. Jsou-li ptáci vůči sobě vysazeni a napadají se vzájemně, páru rozdělím a přiřadím další partnery na zkoušku a sleduji co se bude dít. Pokud si nasazování chovných párů chovatel pečlivě kontroluje, není možné aby se ptáci navzájem pozabíjeli.
Něco jiného je, pokud páry nasadíme a odejdeme pryč. Pak už to je jenom sázka do loterie a to buď a nebo !!!! Pečlivým pozorováním si uděláme o každé andulce jasnou a zřetelnou představu a víme, co od ní můžeme očekávat. Stejně tak postupujeme při vyletění mláďat z budky. Ne každá samice toleruje návrat ptáčat zpět do budky. Některá samice svolí návrat jednou , dvakrát a po třetí zaútočí a veškerá naše snaha je v ten moment pryč. Znovu je nutné všechny poznatky a zajímavosti zaznačit do sešitu, kde si na nečisto zapisujeme poznánky. V dalších letech jsou nám tyhle informace a reference od ostatních chovatelů vůči nakoupeným ptákům velmi cenné.
Někdy se může stát, že v rámci zachování liniového chovu nutně potřebujeme nasadit samici k určitému samci. Samice je od prvního kontaktu se samcem agresivní a ataky jsou tak fatální, že nám nezbude nic jiného, než samce oddělit.
 
Metoda Láďi Grody - využití dominantního samce 
 
Zde jsem si osvojil praktiky Láďi Grody, který využívá svou metodu, kdy k silně agresivní samici přiřadí stejně silného a dominantního samce. Jinými slovy by se to dalo zjednodušit, že samec samici tzv. ,,vyškolí". Po přiřazení dominantního samce se samice jako vždy pokusí o výpad, ale ze zlou se potká, protože samec zvyklý na své dominantní postavení jí to dá patřičně najevo. Samice instinktivně pozná, že se situace nevyvíjí v její prospěch a přebere roli submisivní /podřazenou/.
Po dvou až třech hodinách samce oddělíme a přiřadíme znovu původního a vyčkáme, zda samice bude nadále pokračovat ve svých agresivních výpadech. Pokud znovu předvede během chviličky atak, znovu vyměníme samce a přiřadíme dominantního, ale již na delší dobu. Po uplynutí poloviny dne, vyzkoušíme samce na chvíli vyměnit  a sledujeme co se bude dít. Tohle všechno podotýkám probíhá v chovném boxu, kde je ,,dostatek prostoru" pro samce i samici. Pokud samice opět zaútočí znovu dostane dominantního samce. Nejideálnější je, pokud u dominantního samce probíhá období toku, v kterém je nekompromisní a snaží se za každou cenu předat své geny. 
 
 
Tato metoda je sice na delší dobu, ale své ovoce přináší. Samice je po dvou dnech tak unavená, že ve svém hnízdním boxu, ne jenom že snese původně nasazeného samce, ale i další dvě samičky navíc.
Tuto metodu jsem vyzkoušel již mnohokrát a funguje na sto procent. Samice se musí během dne, nebo dvou dní unavit a pak přijme jakéhokoliv samce. Je to tvrdší metoda, ale učinná. Každému se nemusí zamlouvat, což je zřejmé, ale v případě nutnosti zachování genofondu je nezbytně nutná. 
Samice zde nikterak nestrádá, podřídí-li se do role submisivního člena páru. Ve své podstatě tyhle ataky jsou na denním pořádku i ve voliéře, kde se samci dvoří samičkám, krmí je a předvádí se jeden před druhým.
 
V žádném případě není možné nasadit páru a nechat ji bez dozoru. Nemusí se nic stát, ale taky to může dopadnout fiaskem, kdy jeden pták usmrtí druhého. Chyba je zde vždy na straně chovatele, který nezábranil dominantnímu jedinci v jeho počínání. Ptáci jsou v toku a zde je nebezpečí o to vyšší. Předmětné je dát si pozor především na samce, kteří jsou v hnízdním boxu nasazeni o týden dříve. Jejich hnízdní nabuzení je na takové výši, kdy po přiřazené samičce okamžitě vystartují. Samice vůbec netuší co se s ní děje, protože je pro ni v ,,cizím" prostředí a tudíž zaujme obranný postoj.  
Pokud samice není vstřícná, někdy to dopadá hodně špatně (pokud ptáci nejsou pod kontrolou chovatele). Od toho je tu chovatel, který vše ostře sleduje a nedá samci, nebo samici možnost, aby usmrtili svého partnera. Každé takové umrtí andulky je naprosto zbytečná chovatelská ztráta. Přitom stačí ptáky malou chvíli pozorovat a zkušený chovatel okamžitě pozná, zda si ptáci navzájem vyhovují.
 
Nasazujeme-li páru, vždy je předmětné aby byl jeden pták z páru starší a hlavně zkušený. Jsou-li oba dva ptáci dvanáctiměsíční, bez zkušeností, tak to obvykle končí prázdnými vejci. Je-li samička starší, zkušenější, podřídí se samci v tom směru, že jej nechá na sobě zkoušet techniku kopulování, přičemž samci netrvá dlouho a má vše ,,pod kontrolou". Jsou-li oba ptáci mladí, samice se nepoddá a samec tudíž nemá šanci, aby se na samičku vůbec dostal. Samice se vynese a vejce putují do koše.
 
Je-li samec zkušený matador, poradí si s mladou samicí naprosto s přehledem. Sám jsem v této sezóně potřeboval nutně spářit dvě linie přes sebe a nešlo to za žádnou cenu!!!Mohl jsem dávat máčené, klíčené krmivo, senegalské klasy, do vody Kombisol, prostě samice se nepřizpůsobila. Ptáci byli mladí, kdy samci bylo 14 měsíců a samičce 12 měsíců. Jakmile jsem prohodil ke každému jednotlivci zkušeného partnera, všechno se začalo ubírat správným směrem. Některé mladé páry zahnízdily, ale vyjadřeno procentuálně, tak ze 100% nasazených mladých párů zahnízdilo a vyvedlo mláďata pouze 25%, což je velmi málo.V tomto případě nezbývá, než mladé samičky nasadit na chovné samce, kteří jsou zkušení, protože jinak se mláďat nikdy nedočkáme. Chovatel který pracuje s andulkami delší dobu, ví dobře, že než se vůbec ptáci dají dohromady, trvá to dlouhou dobu. Než samec samici oplodní, než samice snese vejce.... rovněž dlouhá doba. Když jsou vejce snesena tak je riziko, kdy hrozí že samice na vejce nenasedne. Jakmile se mají klubat ptáčata, zde je to taky na pováženou. Ne každé ptáče se z vejce vyklube na svět. Problémy s krmením ptáčat, zvláště u mladých samiček. Často nejsou samičky schopny mládě nakrmit a to po 12 -18 hodinách umírá. Celý proces od nasazení ptáků do chovných boxů, až po odstavení mláďat je neskutečně složitý. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat i zkušeným párům. Pravidlem bývá, že první rok pracují na 200%, odchovají spoustu mláďat. V další sezóně, tzv. ani ,,neťuknou". Samice začnou ,,zmatkovat", snášejí vejce mimo budku, jako by byly prvničky. Pokud i vejce do budky snesou, tak je rozklovou apod. Dalším problémem je, že pokud samici v předcházejíci sezóně přetáhnem, následující sezóna nám to plně ,,vrátí"!!! Samice není schopna snést vajíčko, neustále dookola jenom průjmuje, kdy nestačíme měnit hnízdní dřevěnné vložky s podsypem řezin. Nakonec nám nezbude než samici vyřadit a nechat ji půl roku v klidovém režimu.
 
Na druhou stranu se nám spousta ptáku spáruje a vyvede početné potomstvo, což potěší každého chovatele. Chov a šlechtění výstavních andulek je velmi obtížné a složité. Chovatel musí mít nejen vztah k andulkám samotným, ale musí mít znalosti, co se týká genetiky, štěpitelnosti ptáků a v neposlední řadě i praktické znalosti.  
 
 
 
 
Stránka je v rozpracování

Kontaktní údaje

František Matůšů   
Dr. Stojana 97
768 24 Hulín
Tel: +421 606 228 241

E-mail: fr.matusu@seznam.cz

http://www.frmatusuvystavniandulky.websnadno.cz/

 

 

TOPlist